Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Psychologie radosti
Boubelová, Adéla ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vymezit pojem radosti a představit téma radosti v celé jeho šíři. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a empirické. V rámci teoretické části je nejprve vyjasněn pojem radosti, dále jsou popsány jednotlivé spouštěče radosti, následně se věnuji momentu vzniku radosti a jejímu prožívání. Poté se zabývám projevy radosti a jejími dopady, zmiňuji také osobnostní předpoklady pro prožívání radosti a patologii radosti. Na závěr této části se pak zabývám tím, jak dospět k radosti v běžném životě, mimo jiné v rámci konceptu smysluplného života. Empirická část navazuje na teoretickou část, konkrétně na kapitolu o prožívání radosti. Návrh kvalitativního výzkumu je zaměřen na zkoumání prožívání radosti způsobené třemi různými situacemi vyvolávajícími radost. Metodou výzkumu je zakotvená teorie.
Psychologie radosti
Boubelová, Adéla ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vymezit pojem radosti a představit téma radosti v celé jeho šíři. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a empirické. V rámci teoretické části je nejprve vyjasněn pojem radosti, dále jsou popsány jednotlivé spouštěče radosti, následně se věnuji momentu vzniku radosti a jejímu prožívání. Poté se zabývám projevy radosti a jejími dopady, zmiňuji také osobnostní předpoklady pro prožívání radosti a patologii radosti. Na závěr této části se pak zabývám tím, jak dospět k radosti v běžném životě, mimo jiné v rámci konceptu smysluplného života. Empirická část navazuje na teoretickou část, konkrétně na kapitolu o prožívání radosti. Návrh kvalitativního výzkumu je zaměřen na zkoumání prožívání radosti způsobené třemi různými situacemi vyvolávajícími radost. Metodou výzkumu je zakotvená teorie.
Odhad otevřenosti druhého člověka ke spolupráci
KLÍMOVÁ, Markéta
Práce se zabývá odhadem otevřenosti druhého člověka ke spolupráci. Konkrétně se zaměřuje na kauzální vztah mezi úsměvem a kooperativním chováním jednotlivce. V teoretické části je rozebírána problematika spolupráce, neverbální komunikace a úsměvu. Téma spolupráce je diskutováno z pohledu sociální i evoluční psychologie. V rámci kvantitativního výzkumu byl realizován sociální experiment, který testoval hypotézu vlivu úsměvu na spolupráci. Metodou získávání dat byly během experimentu pozorování a dotazník. Probandi (n = 60) byli do experimentální a kontrolní skupiny přiřazováni náhodně. Na základě zpracovaných dat bylo zjištěno, že percipovaný úsměv nelze považovat za statisticky významný ukazatel budoucí spolupráce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.